Dynamická cenotvorba: strategie a jak nastavit pravidla

Adéla Brožová
Adéla Brožová
23.03.2022 Aktualisiert 28. 7. 2026 6 Lesezeit
Dynamická cenotvorba: strategie a jak nastavit pravidla

Dynamická cenotvorba znamená, že ceny nepřepisujete ručně, ale jednou nastavíte pravidlo a to je přepočítává samo — podle cen konkurence, vaší nákupní ceny a hranic, které mu určíte. Setkáte se i s označením automatická cenotvorba nebo dynamická tvorba cen; jde o totéž.

Projdeme celou úlohu prakticky. Z čeho se pravidlo skládá, jaké strategie si můžete vybrat, jak pravidlo dojde ke konkrétnímu číslu, jaké limity nastavit hned napoprvé a jak se navržená cena dostane do e-shopu. Na konci je hranice, která se často plete: kdy jde o dynamickou cenu a kdy už o cenu personalizovanou, u které zákon vyžaduje informovat zákazníka.

Co dynamická cenotvorba dělá místo vás

Ruční přeceňování má strop. Projít pár set položek, porovnat je se srovnávačem a přepsat ceny zabere půl dne, takže se to dělá jednou týdně, nebo spíš jednou za měsíc. Mezitím se trh pohne a vy o tom nevíte.

Že se pohybuje čím dál rychleji, není dojem. Alberto Cavallo z Harvard Business School spočítal, že frekvence změn cen u obchodníků prodávajících online i kamenně vzrostla z 15 % měsíčně v období 2008–2010 na téměř 30 % v období 2014–2017 (NBER Digest, leden 2019). Průměrné zboží tedy dřív vydrželo na jedné ceně zhruba půl roku, dnes zhruba tři měsíce. Největší posun studie našla v sortimentu, kde je online konkurence nejsilnější — třeba v elektronice.

Automatika tuhle práci nedělá chytřeji než vy, ale dělá ji pořád a u všech položek najednou. Rozhoduje se přitom podle pravidel, která si nastavíte: modul cenotvorby v Conviu je pravidlový, žádný vlastní úsudek do ceny nepřidává. Vy určujete strategii a hranice, aplikace počítá a navrhuje cenu.

Proč se o to vyplatí zajímat, ukáže jeden výpočet. U produktu s 20% marží znamená pětiprocentní sleva z ceny ztrátu čtvrtiny zisku — z dvaceti korun zbyde patnáct. Cena je nejcitlivější číslo v celém e-shopu a právě proto se hodí, aby ji hlídalo pravidlo se spodní hranicí, ne odhad v pátek odpoledne.

Z čeho se pravidlo skládá

Pravidlo není jedno políčko, ale šest nastavení, která spolu drží. Když víte, co která část dělá, poskládáte si vlastní logiku během chvíle.

Část pravidlaCo v ní určítePříklad
Podmínky pro produktyna které položky pravidlo platíznačka Bosch v kategorii Aku nářadí
Vstupní cenaz čeho se počítá maržeskladová cena bez DPH (nebo včetně DPH)
Strategiejak se cena odvodí od trhubýt třetí nejlevnější z prodejců, co mají skladem
Konkurencekoho pravidlo sledujepět vybraných e-shopů
Mantinelyminimální a maximální obchodní marže v % nebo v Kčminimálně 12 %, maximálně 35 %
Platnostodkdy dokdy pravidlo běží1. 9. – 30. 11. 2026, prázdné datum znamená bez omezení

Typy pravidel jsou tři a každý řeší jinou situaci (nápověda Conviu):

  • Klasické pravidlo — běžné přeceňování podle zvolené strategie. S tímhle začnete.
  • Hromadné nastavení — pevná cena na definované období. Hodí se na akce a na sortiment, u kterého chcete cenu na pár týdnů zmrazit.
  • Vylučovací pravidlo — výjimka, která vybrané produkty z automatiky vyjme. Klíčové tahouny si tak necháte pod vlastní kontrolou.

Pravidla se dají skládat na sebe: široké klasické pravidlo na celou kategorii a nad ním vylučovací pravidlo na deset položek, u kterých chcete o ceně rozhodovat sami.

Strategie a k čemu se která hodí

Strategie je ta část pravidla, která říká, podle čeho se cena k trhu vztáhne. Žádná není univerzálně nejlepší, každá sleduje jiný cíl. Takhle je popisuje nápověda Conviu:

StrategieJak pravidlo počítáKdy po ní sáhnoutCo k tomu potřebujete
Pozice mezi konkurentydrží vás na zvolené příčce žebříčku (například třetí nejlevnější, nebo nejlevnější z prodejců se zbožím skladem)cenově citlivé zboží, které si lidé řadí podle cenydost nabídek konkurence u dané položky
Cena podle vybraného konkurentadrží pevný rozdíl v Kč nebo v procentech vůči jednomu hráčimáte jasného referenta, podle kterého se trh řídíjeho nabídku ve srovnávači
Maximalizace maržehledá nejvyšší cenu, kterou trh unese, s ohledem na nákupní ceny a poptávkuneelastické a prémiové zboží, kde zákazník cenu tolik neřešíspolehlivé nákupní ceny
Maximalizace obratujde s cenou níž kvůli objemu, ale hlídá, abyste neprodávali zbytečně levnědoprodej, rychloobrátka, sezonní tlakrezervu v marži, ze které se dá ubrat

V praxi je nekombinujete plošně, ale po segmentech — jak, k tomu se dostaneme za chvíli. Nejdřív se podívejme, co pravidlo doopravdy počítá.

Modelový výpočet: jak pravidlo dojde k ceně

Vezměme aku vrtačku. Skladová cena je 1 400 Kč bez DPH, strategie zní „být třetí nejlevnější z prodejců, co mají zboží skladem“ a minimální obchodní marže je nastavená na 12 %.

První den vypadají nabídky konkurence takto (ceny s DPH): 1 990, 2 090, 2 149, 2 290 a 2 490 Kč. Třetí příčku obsadíte cenou pod 2 149 Kč, takže pravidlo navrhne 2 139 Kč. Po odečtení daně je to 1 767,77 Kč, marže tedy vychází na 20,8 % — pohodlně nad spodní hranicí, cena se nastaví.

Druhý den nejlevnější prodejce spadne na 1 590 Kč a celý žebříček se posune. Třetí příčka je teď pod 1 749 Kč a strategie by chtěla 1 739 Kč. Jenže to je 1 437,19 Kč bez daně a marže jen 2,6 %.

 1. den2. den
Nejlevnější konkurent1 990 Kč1 590 Kč
Hranice třetí příčkypod 2 149 Kčpod 1 749 Kč
Cena, kterou by strategie chtěla2 139 Kč1 739 Kč
Marže při té ceně20,8 %2,6 %
Co pravidlo udělánastaví 2 139 Kčzastaví se na 1 925 Kč

Tady se ukazuje, k čemu je spodní hranice. Pravidlo dolů půjde, ale jen po cenu, při které vám zbyde nastavených 12 % — tedy 1 400 ÷ 0,88 = 1 590,91 Kč bez DPH, po zdanění 1 925 Kč. Na třetí příčku se v takový den nedostanete a to je v pořádku: pod svou hranicí ziskovosti soutěžit nechcete.

Kdy pravidlo cenu nezmění

Někdy pravidlo doběhne a cena zůstane, jak byla. Důvod bývá jeden z těchto:

  • Produkt nemá vyplněnou nákupní cenu. Bez ní se nedá spočítat marže, takže se doplní do feedu a pravidlo se u té položky rozběhne.
  • Ve srovnávači je málo nabídek nebo žádná. Strategie nemá z čeho počítat; u takového zboží dává smysl cena stanovená nákladově.
  • Navržená cena by prorazila mantinel. Pravidlo se zastaví na hranici, přesně jako ve výpočtu výše.
  • Položka spadá pod vylučovací pravidlo nebo pod hromadně nastavenou pevnou cenu. Ty mají přednost.

Mantinely, které nastavte hned napoprvé

Když s klientem skládáme první pravidlo, začínáme spodní hranicí marže a teprve pak vybíráme strategii. Důvod je prostý: strategie určuje, kam cena míří, mantinely určují, kam už nesmí.

  • Minimální obchodní marže — spodní hranice v procentech nebo v korunách. Nejdůležitější nastavení celého modulu.
  • Maximální marže nebo maximální cena — strop pro situace, kdy konkurence u položky zmizí a strategie by cenu vyhnala nahoru.
  • Vylučovací pravidlo na klíčové položky — tahouni, vlajkové produkty a zboží s citlivým vztahem k dodavateli patří pod ruční rozhodnutí.
  • Časová platnost a fixace ceny během akce — aby přeceňování nezasáhlo do běžící kampaně a nerozhodilo vám evidenci cenové historie, kterou vyžaduje zákon u slev.

Spodní hranice není teoretická pojistka. Bez ní pravidlo poslušně následuje trh i tam, kde konkurent doprodává sklad pod nákupní cenou — a vy s ním, jen bez jeho důvodu.

Zajímavé přitom je, že samotné nasazení algoritmu ceny automaticky nesráží. Ekonomové Stephanie Assad, Robert Clark, Daniel Ershov a Lei Xu prošli německý trh s pohonnými hmotami po roce 2017, kdy se tam software na automatické přeceňování rozšířil, a zjistili, že marže po jeho nasazení vzrostly o 9 %; na trzích se dvěma čerpacími stanicemi dokonce o 28 %, ale jen tam, kde algoritmus nasadily obě (Assad a kol., CESifo Working Paper 8521). Automatika sama o sobě cenovou válku nespouští. Rozjede ji pravidlo, které nemá kam přestat klesat.

Jak strategii přiřadit segmentu katalogu

Jedno pravidlo na celý e-shop je začátečnická konfigurace, která u tahounů nechává peníze na stole a u doběhového zboží zbytečně brzdí. Rozumné rozdělení stojí na dvou číslech, která už v e-shopu máte: obratu a marži.

Segment kataloguStrategieMantinel
Vysoký obrat i marže (tahouni)pozice mezi konkurenty, nebo vůbec žádná automatikavylučovací pravidlo a ruční kontrola
Vysoký obrat, nízká maržepozice mezi konkurentyminimální marže těsně nad hranicí skutečných nákladů
Nízký obrat, vysoká marže (prémie, unikáty)maximalizace maržemaximální cena, ať se neutrhne
Nízký obrat i marže (doběh)maximalizace obratupevná cena přes hromadné nastavení

Segmentaci katalogu podle obratu a marže rozebírá samostatný článek; najdete v něm i postup, jak si čtyři skupiny sestavit z dat, která už máte. Jak spočítat spodní hranici tak, aby v ní byla doprava, provize kanálu i vratky, ukazuje článek o stanovení ceny produktu.

Kam pravidlo pošle novou cenu

Tohle je otázka, která u prvního nastavení padne skoro vždycky: sáhne mi aplikace přímo do e-shopu? Nesáhne. Cenotvorba počítá navrženou prodejní cenu a vy rozhodujete, jak se dostane k zákazníkovi.

  • Vstupní data. Ceny konkurence a dopravné čerpá modul přes API zbožových srovnávačů — u Heureky se firemní klíč doplní sám, pro Seznam si vygenerujete klíč Sklik API Fénix a vložíte ho do nastavení. Fénix od 16. 3. 2026 nahradil původní Zboží API, takže starší návody mluvící o Zboží API už neplatí (nastavení API klíče).
  • Frekvence. Přepočet si nastavíte od jednou denně až po dvanáctkrát denně. Rychloobrátkový sortiment snese vyšší frekvenci, u stabilního katalogu stačí jeden běh.
  • Výstup. Navržené ceny odcházejí feedem, ve kterém stačí ID produktu a nová cena. URL feedu vložíte do svého systému — Shoptet si ho vezme automatickým importem, Pohoda přes mServer (napojení cenotvorby).
  • Zpětná vazba. Ve statistikách vidíte, kolikrát byl produkt přeceněn, jaká je na něm marže a celou historii přeceňování. Podle toho pravidlo doladíte.

Vstupní data si stojí za pozornost, protože celá automatika je jen tak dobrá, jak dobré ceny konkurence dostane. Co všechno má smysl sledovat a jak vybrat konkurenty, rozebírá článek o monitoringu cen konkurence.

Různé ceny pro různé zákazníky: kde vede hranice

Dva pojmy se v diskusích o automatickém přeceňování běžně pletou, a přitom mezi nimi vede právní hranice.

Dynamická cena se mění podle trhu — podle cen konkurence, poptávky, sezony nebo skladu. Platí přitom pro každého návštěvníka stejně: kdo se na produkt podívá ve stejnou chvíli, vidí totéž číslo.

Personalizovaná cena je jiná pro konkrétního zákazníka podle toho, co o něm obchodník ví: podle historie nákupů, zařízení nebo profilu chování. Od 6. 1. 2023 na ni v Česku dopadá informační povinnost. Podnikatel musí spotřebiteli sdělit „údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena“ (§ 1820 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku), a to před uzavřením smlouvy. Informace patří do objednávkového procesu nebo přímo k produktu, ne jen do obchodních podmínek (HAVEL & PARTNERS). Na cenu, která reaguje na trh a platí pro všechny, se povinnost nevztahuje — to je rozdíl, na kterém evropská úprava staví (Euroconsumers).

Pravidlová cenotvorba v Conviu spadá do první skupiny: počítá jednu cenu pro celý e-shop, ne cenu na míru jednotlivci. Pokud řešíte jinou cenu pro jiný prodejní kanál, tedy odlišné číslo na e-shopu, na srovnávači a na marketplace, je to ještě třetí věc a má vlastní článek. Velkoobchodní ceníky pro přihlášené B2B zákazníky pak nejsou úloha pro cenotvorbu, ale pro cenové hladiny ve vaší e-shopové platformě.

Kdy se automatika nevyplatí

Poctivá odpověď zní, že ne vždycky. Tři situace, ve kterých je pravidlový modul spíš režie navíc:

  • Malý katalog, který v klidu projdete ručně. Než nastavíte podmínky a mantinely, přepsali byste ceny sami.
  • Sortiment, u kterého ceny raději nehýbete. Pevnou cenu pro další prodej vám dodavatel nařídit nesmí — patří mezi zakázané vertikální dohody, a to i ve formě doporučené ceny vynucované sankcemi nebo bonusy (ÚOHS). Přesto u části prémiového zboží obchodní vztah funguje tak, že se do cenové soutěže pouštět nechcete; pak dává smysl vyjmout ho vylučovacím pravidlem.
  • Zboží bez srovnatelné nabídky. Vlastní výroba a unikáty nemají ve srovnávači protějšek, takže strategie nemá vstup a cena se stanoví nákladově.

Automatika se vrací tam, kde je hodně položek, aktivní konkurence a časté změny cen. Jestli to je i váš případ, projděte si rozhodovací otázky k cenotvorbě a monitoringu.

Cenotvorba řízená modelem: kde to dnes je

Směr, kterým se obor posouvá, je zřejmý: místo pravidel by o ceně rozhodoval model natrénovaný na elasticitě, historii prodejů a kontextu. Zní to lákavě a technologicky je to na dosah.

Zatím ale zůstáváme u toho, co je momentálně v Conviu dostupné. Automatická cenotvorba funguje na pravidlovém principu – ceny se upravují podle vámi nastavených podmínek, strategií a limitů. Modul využívající strojové učení je aktuálně ve fázi příprav, takže zatím není součástí ostrého provozu.

Jak začít

Shrnuto do tří vět. Pravidlo si poskládáte ze šesti nastavení, z nichž nejdůležitější je minimální marže. Strategii nevybírejte na celý katalog, ale podle segmentu — jinak se chová tahoun a jinak doběhové zboží. A výsledkem je navržená cena, kterou si e-shop stáhne feedem, takže poslední slovo zůstává vám.

Chcete pravidla nasadit? Podívejte se na automatickou cenotvorbu; data jí dodá monitoring cen konkurence. Pravidla si nastavujete a spravujete sami, s prvním nastavením a s logikou pravidel vám poradí konzultant — správu cen za vás nepřebíráme, rozhodnutí o ceně zůstává vaše. Jak si nástroje na trhu stojí vedle sebe a kolik stojí, srovnává samostatný článek. Celé téma najdete na stránce Cenotvorba a monitoring.

Linkbuilding pro e-shop: kde brát zpětné odkazy, které dávají smysl

Linkbuilding pro e-shop: kde brát zpětné odkazy, které dávají smysl

Dřív nebo později to uslyší skoro každý, kdo má e-shop. Někdy z článku, který radí „budujte zpětné odkazy“, častěji po telefonu, kde vám někdo nabídne padesát odkazů měsíčně za pár tisíc. Přitom o nic složitého nejde: je to odkaz z cizí stránky na vaši. Google takové odkazy odjakživa bere jako doporučení — čím víc důvěryhodných webů na vás ukazuje, tím spíš vám uvěří i on. Práci na tom, aby jich přibývalo, se říká linkbuilding. Potíž je, že když si to začnete zjišťovat, najdete dva druhy rad a ani jeden vám nepomůže. Návody psané pro blogery poradí, ať napíšete skvělý článek, na který budou ostatní odkazovat — jenže vy neprodáváte články, ale kotle nebo dětské boty. Nabídky agentur zase prodávají balíček odkazů, u kterých se nedozvíte, odkud se vezmou ani co udělají. Tenhle text jde třetí cestou. Nejdřív odpoví na otázku, kterou většina návodů přeskočí — jestli odkazy vůbec potřebujete — a pak ukáže, kde je e-shop reálně bere. Uvidíte taky, co se v českých článcích o odkazech běžně tvrdí, ačkoli se nám to při ověřování nepotvrdilo. Je to jeden z článků tématu SEO a UX pro e-shop. Pořadí, ve kterém jednotlivé zdroje odkazů probíráme, je zároveň to, kterým k nim chodíme u klientů — proto text čtěte jako postup, ne jako seznam možností.
Mehr erfahren